Kolik textu na stránce služby opravdu stačí?
Stránka služby má zaujmout, vysvětlit nabídku a přimět člověka k poptávce. Majitel firmy často slyší, že potřebuje mnoho textu kvůli vyhledávačům, a skončí u tří obrazovek, které nikdo nepřečte. Rozhoduje struktura a odpovědi na skutečné otázky, ne počet slov.
Rozsah není cíl
Délka textu je důsledek tématu, ne cíl sám o sobě. Stránka o jednoduché službě, například o čištění koberců, potřebuje méně slov než stránka o individuálním právním poradenství. Vyhledávač hodnotí užitečnost a relevanci, ne to, zda má text přesně tisíc slov. Zákazník zase hledá odpověď na svou situaci. Pokud ji najde rychle, je větší šance, že zůstane a poptá. Dlouhý text bez struktury působí jako skrytý ceník, ve kterém se nedá orientovat. Kratší stránka, která odpovídá na otázky, často přinese víc poptávek než rozsáhlý text, u kterého návštěvník nepozná, kde začít.
Co musí stránka odpovědět
Návštěvník potřebuje vědět, co přesně děláte, pro koho je služba určena, jak probíhá a kolik stojí. Dále ho zajímá, co má připravit, jak dlouho to trvá a co se stane po objednávce. U služeb s rizikem přidejte informace o pojištění, záruce a způsobu reklamace. U místní služby uveďte oblast působení. Každá z těchto odpovědí může mít vlastní krátkou sekci. Pokud některá chybí, zákazník si ji domyslí nebo odejde ke konkurenci, která ji má.
Tři typy návštěvníka
První typ ví, co chce, a hledá cenu a dostupnost. Druhý řeší problém a potřebuje vysvětlit možnosti. Třetí porovnává dodavatele a hledá důkaz, že jim rozumíte. Prvnímu stačí krátký souhrn a formulář, druhému pomůže popis postupu a příklad, třetímu reference nebo vysvětlení, co službu odlišuje. Stránka má obsloužit všechny tři, ale nemusí to dělat stejným textem. Rozčlenění na krátké bloky s výstižnými nadpisy umožní každému přeskočit to, co nepotřebuje. U prvního typu se vyplatí dát cenu a dostupnost nahoru, u druhého vysvětlení až za úvodní nabídku.
Modelový rozsah pro běžnou službu
Ilustrativní rozsah pro místní službu: úvod 40 až 60 slov, popis služby 120 až 180 slov, postup 100 až 150 slov, cena a podmínky 80 až 120 slov, odpovědi na tři časté otázky 120 až 180 slov a výzva k poptávce 30 až 50 slov. Celkem 500 až 750 slov. U složitější služby se rozsah může zdvojnásobit, ale vždy po sekcích, které mají vlastní nadpis. Text nemá být kratší jen proto, aby byl stručný; má být tak dlouhý, aby odpověděl na otázky, které zákazník skutečně řeší.
Kdy je textu moc
Textu je moc tehdy, když opakuje stejnou myšlenku jinými slovy, když používá obecné fráze místo konkrétních informací a když nutí čtenáře procházet odstavce bez nadpisů. Varovný signál je i stránka, která vysvětluje, jak je firma skvělá, ale neříká, co si zákazník objedná a co dostane. U služeb, kde rozhoduje cena a rychlost, může být delší text na překážku. Zkraťte ho tak, aby každá věta nesla novou informaci, a zbytek přesuňte do samostatných stránek nebo častých otázek. Pokud se stejná informace objevuje v úvodu, v popisu i v závěru, není to důraz, ale opakování, které čtenáře odradí.
Časté otázky
Kolik slov potřebuji kvůli vyhledávačům?
Neexistuje univerzální počet. Rozhoduje, zda text pokrývá téma a odpovídá na dotazy, se kterými lidé přicházejí. Kvalitní struktura a konkrétní informace mají větší váhu než dosažení určité délky.
Stačí krátký text?
U jednoduché služby ano, pokud obsahuje cenu, postup, oblast působení a způsob objednání. Krátký text je problém jen tehdy, když zákazníkovi chybí informace potřebná k rozhodnutí.
Jak text rozčlenit?
Použijte nadpisy podle otázek zákazníka, ne podle interního členění firmy. Každá sekce má mít tři až pět odstavců a jasný závěr. Důležité údaje, jako cena a dostupnost, dejte blízko začátku.
Praktické shrnutí
Začněte otázkami, které zákazník řeší, a teprve potom pište. Odpovězte na rozsah, cenu, postup a oblast působení. Použijte krátké sekce s výstižnými nadpisy. Délku přizpůsobte složitosti služby, ne doporučení z internetu. Text, který se dá přečíst za dvě minuty a obsahuje všechny potřebné údaje, bývá užitečnější než dlouhý popis bez struktury. Po přečtení by měl člověk vědět, zda je služba pro něj, co ho bude stát a jak udělá další krok.
Zdroje
- Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů.
- Úřad pro ochranu osobních údajů, metodické materiály k informacím na webu a zpracování osobních údajů.
Publikováno: 07. 06. 2025
Kategorie: Marketing